Kandidátka

V Černošicích jsem prožila dětství a dospívání a dnes tu vychovávám své dva syny. Školství a kultura jsou mi profesně i osobně velmi blízké. Po zkušenostech ze soukromého sektoru jsem se rozhodla věnovat vzdělávání. Nejprve jsem působila jako přednášející na VOŠ České unie sportu, dnes již šestým rokem vyučuji na prvním stupni ZŠ Černošice, kde zároveň vedu volitelný blok pro žáky druhého stupně. Současně spolupracuji se Střediskem volného času ve Všenorech.

S radostí se věnuji práci s dětmi i nad rámec výuky. Uspořádala jsem několik dětských poznávacích stezek v černošických a okolních lesích. Podílela jsem se na integraci ukrajinských žáků jak při zřízení nouzové MŠ a ZŠ v centru MaNa, tak na černošické základní škole.

Věřím, že škola nemá být izolovanou institucí, ale přirozenou součástí živé komunity. Za klíčovou považuji systematickou podporu pedagogů mateřských, základních i základních uměleckých škol, protože právě spokojení a kvalitní učitelé jsou základem dobrého vzdělávání našich dětí. Důležitá je pro mě také spolupráce mezi školou a rodiči, která přirozeně posiluje celou místní komunitu.

V oblasti kultury prosazuji, aby nebyla vnímána pouze jako doplněk, ale jako přirozená a důležitá součást života města. Podporuji rozvoj místních spolků, komunitních aktivit a kulturních akcí.

Na rozvoji města, jeho fungování a místní komunitě mi velmi záleží, a to nikoli jen proto, že pocházím z rodiny černošických starousedlíků. Profesně se věnuji ochraně přírody a péči o životní prostředí. Mám zkušenosti z neziskového sektoru, kde jsem pracovala také jako lektorka ekologické výchovy, i ze státních institucí, konkrétně z AOPK a MŽP. Jsem členkou několika občanských spolků zaměřených na ochranu přírody a krajiny a působím jako odborná poradkyně několika poslanců Parlamentu ČR.

Věřím, že fungující ekosystémy, příroda a kvalitní životní prostředí jsou nezbytným základem zdraví, pohody a blahobytu. Právě na tom bych chtěla ve vedení města pracovat, aby se nám všem žilo v Černošicích lépe.

Dlouhodobě se zapojuji do zdejšího spolkového a kulturního života. Devět let jsem mimo jiné organizačně vedla dětský pěvecký sbor Tutte Le Note, dříve Chorus Angelus, a stála jsem u vzniku Černošické společnosti letopisecké, kterou dosud vedu. Jsem přesvědčena, že znalost místní historie i podpora kulturních a sportovních aktivit posilují vztah obyvatel k místu, kde žijí.

Zastupitelkou města Černošice jsem od roku 2018. Působila jsem ve školské komisi, pracovní skupině pro projekty participativního rozpočtu i grantovém výboru. Ve veřejné práci se zaměřuji na konkrétní a praktická zlepšení prostředí pro každodenní život obyvatel. Tento přístup uplatňuji i v praxi. Z mé iniciativy došlo například k přemístění elektroměrového kiosku ve Školní ulici u základní školy v Mokropsech nebo k odstranění překážky v ulici K Lesíku na chodníku u školní jídelny.

Podílela jsem se také na publikacích a projektech připomínajících významné osobnosti či události spojené s Černošicemi, například na akcích věnovaných Františce Plamínkové nebo historii místních chatových osad. Mou prioritou je kultivovaný a funkční veřejný prostor, podpora vzdělávání, sportu, kulturního života a aktivní občanské společnosti. S respektem k minulosti a s odvahou pro budoucnost.

V Černošicích žiji téměř celý život, takže naše město znám i z míst, která mají moji starší kolegové často už trochu v mlze – třeba z lavic místní školy. Studuji územní plánování na ČZU s cílem využít své znalosti o fungování měst přímo v praxi.

Do komunální politiky vstupuji s energií a odhodláním nebýt jen pasivním pozorovatelem, ale aktivně posouvat Černošice kupředu. Chci se zaměřit na smysluplnější a modernější koncepci dopravy, systematickou péči o veřejný prostor a jeho rozvoj i na digitalizaci, která lidem ušetří čas a celkově usnadní život ve městě.

Svůj čerstvý pohled a chuť do práce opírám o zkušené kolegy a přátele. Společně tak tvoříme silný tým připravený pracovat pro lepší Černošice.

Jako zastupitel města Černošice se dlouhodobě věnuji především tématům dopravní obslužnosti, rozvoje města a odpovědné rekonstrukce železnice. Mou prioritou je účelné nakládání s veřejnými prostředky, které zajistí smysluplný rozvoj veřejného prostoru a služeb i bezpečnost.

Pocházím z rodiny, která žila v Černošicích již před více než sedmdesáti lety. Absolvoval jsem 2. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a Dopravní fakultu ČVUT, obor ekonomika dopravy a telekomunikací a logistika. Nyní pracuji jako lékař ve Fakultní nemocnici v Motole, kde se jako intervenční radiolog zabývám mimo jiné nádorovým výzkumem.

Jsem vášnivý čtenář, klavírista, karatista a cyklista.

Patřím mezi zakládající členy Trojlístku, kam mě přivedla nespokojenost se stavem veřejného prostoru ve městě. Toto téma je více než aktuální i dnes. Černošicím chybějí přívětivá prostranství v centru, která by lákala k posezení a rozhovoru s dalšími obyvateli či návštěvníky města. Místa, kde by se člověk po náročném dni v práci mohl cestou z vlaku zastavit a svlažit hrdlo douškem vody. Útulná zákoutí, v nichž se cítíme příjemně a která tolik obdivujeme například při cestách po jižní Evropě.

Často přitom stačí málo — například pítko na frekventované pěší trase. U větších projektů by podle mě měli být do jejich přípravy vždy zapojeni obyvatelé prostřednictvím veřejných slyšení, diskusí a anket. Městský architekt pak na jejich základě zformuluje návrh a zasadí jej do širšího kontextu, aby naše město jen vzkvétalo.

Profesně se věnuji dovozu a prodeji tradičních vlněných výrobků z Bulharska, Turecka a Řecka. Mám rád cizí jazyky, historii, pití kávy a ručně tkané kilimy. Ve volném čase si nejraději zpívám balkánské písně a běhám po lesích kolem Černošic.

Černošice už dlouho považuji za svou srdeční záležitost. Jsem vystudovaná právnička a advokátka a již několik let se zaměřuji na obchodní právo, korporace a nemovitosti. V současné době mě však naplňují především mateřské povinnosti a koordinace svateb.

Protože mi záleží na okolí a prostředí, ve kterém žiji, ráda bych na obecní úrovni podpořila zejména péči o veřejný prostor a jeho rozvoj. Ve městě mi chybějí především řádně udržované odpočinkové a klidové zóny, ať už v blízkosti řeky, nebo v centru města, bezpečné prostory pro rodiny s dětmi a obyvatele se psy, veřejná WC, venkovní posilovny a další herní prvky, které nabídnou lidem možnost trávit čas i mimo vlastní zahradu.

Nejčastěji mě můžete potkat s rodinou a naším čtyřnohým parťákem, v přírodě nebo při sportu. Nejlépe si odpočinu na józe či u dobré knihy.

V Černošicích jsem vyrůstal od malička, na našem městě mě baví jak se mění - máme dvakrát více obyvatel, kde byly pole už jsou domy a v ročníku základky už nejsou jenom 3 třídy ale dokonce 6. Svým působením jak kolem fotbalu tak komunální politice se snažím přispívat k tomu, aby tato změna byla pozitivní, tj. abychom se nerozlišovali na starosedlíky a naplaveniny, aby městská infrastruktura růst stíhala, změny územního plánu aktivně zlepšovaly život v Černošicích (ne jen konzervovaly) a ve finále abychom se tu všichni aspoň trochu znali a bydlelo se nám tu dobře. V rámci komunální politiky bych se chtěl zaměřit na to, aby spolky a další nadšenci měli podporu od města a zlepšovali se v tom co dělají.

Do místní politiky jsem vstoupil na počátku nového století a ve volených funkcích jsem setrval dlouhých osm let. Bylo to velmi poučné. Mnohé z mých počátečních naivních představ se vyjasnily, ale základní myšlenka, s níž jsem do místní politiky vstupoval, zůstala. Obec je komunita a ta musí žít, což vyžaduje aktivní účast nás všech. Pro Černošice to vzhledem k jejich velikosti, charakteru i historii platí zcela nepochybně. Žije tu spousta schopných lidí, kteří mohou dokázat prakticky cokoli — jen se domluvit. Za svůj základní úkol jsem vždy pokládal snahu o maximální zapojení sousedů do místního dění. To je podle mě klíč k fungování komunity a za bezmála třicet let se můj názor nezměnil.

Za ta léta jsme v politice zažili spoustu nepěkných věcí: politikaření, pletichaření, cynickou monetizaci i nástup bezbřehého populismu, s nímž se dodnes potýkáme také ve „velké“, státní politice. Všechno se ale vyvíjí a mění. Možná právě teď nastává čas vrátit se k původním hodnotám. Rád bych tomu věřil. Zjistit to můžeme jen tak, že to zkusíme.

Černošice jsou mým rodištěm i domovem a Mokropsy mou srdeční záležitostí. Můj život ve městě je spojen také s kulturou. Podporu a propagaci spolkového života i kulturních akcí všech žánrů považuji za cestu, jak propojovat obyvatele napříč generacemi, aby Černošice vedle velké Prahy byly opravdovým místem pro život. Za jedno z hlavních témat, kterým se musí Černošice věnovat, považuji bezpečnost — nejen na silnicích, ale také na chodnících a přechodech. Jako aktivní člen sboru dobrovolných hasičů se setkávám s řadou konkrétních příběhů a podnětů, které ukazují, kde je potřeba hledat řešení.

Úzce souvisejícím tématem je doprava. Nejen vlaková, kterou čeká rozsáhlá rekonstrukce, ale také silniční doprava propojující jednotlivé části města a spojující Černošice s okolními obcemi a Prahou.

Rád bych podporoval otevřenou komunikaci o společných tématech a skutečné naslouchání názorům jednotlivců i menších skupin obyvatel.

Do Černošic jsem se přistěhovala před osmi lety, jako typická „náplava“ z Prahy. Po narození dcery jsme s manželem zatoužili po klidu a blízkosti přírody. Černošice jsme si zamilovali hned při první návštěvě a náš kladný vztah k tomuto místu se stále prohlubuje a jsme velmi šťastní, že jsou pro nás Černošice domovem. V Černošicích působím jako učitelka na prvním stupni v místní základní škole v programu Začít Spolu. Protože jsem pedagog, zajímají mě otázky a problematika školství, inovace a školy, jako místa, které funguje jako spojovací článek komunity. Černošice vnímám jako místo s velkým potenciálem, protože zde žijí aktivní obyvatelé, které mají touhu město dále posouvat. Příkladem je třeba Černošická šance, které jsem se účastnila a podařilo se díky tomu zvelebit místo za Albertem. Protože zde žije velké množství rodin s dětmi a já k nim patřím, důležité téma je pro mě také rozvoj městského prostoru, sportovní vyžití a městská zeleň. Přála bych si pro nás Černošice, které budou přirozeně lákat své obyvatele k tomu podílet se na akcích města, podporovat sousedské vztahy a komunitní projekty.

Medailonek zatím připravujeme, doplníme ho co nejdřív.

Do komunální politiky přináším přesvědčení, že dobré město nevzniká jen prostřednictvím staveb a investic, ale také otevřenou komunikací, respektem k různým potřebám obyvatel a ochotou skutečně jim naslouchat. Záleží mi na kvalitním vzdělávání, podpoře dětí a dospívajících, dostupných možnostech pro sport a trávení volného času pro všechny věkové skupiny i na tom, aby si Černošice uchovaly svou jedinečnou atmosféru a blízkost přírody. Ráda bych přispěla také svými zkušenostmi s komunikací, facilitací a hledáním řešení tam, kde se střetávají rozdílné názory a zájmy.

V Černošicích žiji se svými dvěma dětmi. Vystudovala jsem veřejnou politiku a aplikovanou sociologii na Univerzitě Karlově. Během své profesní dráhy jsem působila jako tisková mluvčí, PR manažerka i výkonná ředitelka. Dnes vedu vzdělávací společnost ProVia Academy a pracuji jako lektorka, koučka a konzultantka. Zaměřuji se především na komunikaci, spolupráci, zvládání stresu a vytváření prostředí, ve kterém se lidem dobře žije i pracuje.

Ve volném čase nejraději čtu, cestuji a trávím čas se svými blízkými a přáteli. Černošice mám ráda pro jejich přírodu, komunitní život a lidi — a také pro rychlé spojení s Prahou, když zrovna jede vlak.

Medailonek zatím připravujeme, doplníme ho co nejdřív.

Chtěl bych, aby se naše město dál rozvíjelo s rozvahou, respektem k jeho charakteru a především s ohledem na lidi, kteří tu žijí. V Černošicích-Mokropsech žiji od narození a záleží mi na nich.

Medailonek zatím připravujeme, doplníme ho co nejdřív.

Medailonek zatím připravujeme, doplníme ho co nejdřív.

V Černošicích vedu kurzy Redbrick House, píšu knihy pro děti a starám se o květiny na nádraží. Jsem také autorkou petice „Pro park na Náměstí 5. května“.